Václav už tolik let nebyl ve své rodné zemi. Odešel před dávnou dobou za prací do ciziny a tam zůstal. Ve své rodné vesnici nechal matku, manželku a syna. Uplynulo mnoho let, a tak se Václav vrátil do své rodné vesnice.
Svůj dům našel prázdný. Od sousedů se dozvěděl, že jeho matka už mnoho let žije ve městě, kam ji vzal vnuk Karel. Ale před rokem zemřela Anna. Vnuk ji přivezl zpět do vesnice a pohřbil ji vedle jejího manžela, jak si přála.
Václav všem sousedům vyprávěl, že právě kvůli své manželce a synovi odešel za prací. Bylo to pro něj těžké, ale všechny ty roky rodině pomáhal. A teď, když už kvůli zdraví nemůže pracovat, jeho blízcí ho opustili – jak manželka, tak i syn.
Neměl se kam vrátit, kromě své rodné vesnice.
Sousedé Václava litovali. Naučil se plést koše a prodával je, pomáhal sousedům v hospodářství. Tak se udržel při životě.
Jednoho dne to jedna sousedka nevydržela a zavolala Václavově manželce, Marii.
— Jak můžeš takto zacházet se svým manželem? Vždyť vám tolik let pomáhal. A teď, když už nemůže pracovat, ty i váš syn jste ho opustili. Jak má žít tady v naší vesnici? V jeho domě ani není plyn! Měli byste alespoň opravit kamna otci!
Marie chvíli mlčela a pak sousedce doporučila, aby se nepletla do záležitostí jiné rodiny.
Uplynul měsíc.
Do vesnického kostela přijely autem dvě ženy: Václavova manželka Marie a manželka jeho syna Karla, Anna. Zapálily svíčku, zúčastnily se mše, mluvily s knězem a šly na hřbitov. Poté se vrátily zpět do města.
Následující den během mše kněz řekl:
— Včera byla výročí úmrtí Anny. Nejbližšími osobami v jejím životě byla snacha Marie, vnuk Karel a jeho manželka Anna. A její syn Václav zapomněl na svou rodinu a matku na dlouhé roky. Vyprávěl vám nepravdy o sobě. Opustil syna a své manželce vůbec nepomáhal. Pobíhal od jedné ženy k druhé.
Kněz přistoupil k Václavovi a mluvil s ním. Václav se začal omlouvat.
— Chápu, že jsem svůj život žil špatně. Chtěl jsem se vrátit domů a začít znovu. Opravdu jsem chtěl, aby si mě sousedé začali vážit, tak jsem lhal všem.
— Postupoval jsi špatně. Měl bys najít práci, to je správné!
— Ale můj syn Karel ani za mnou nepřišel! – stěžoval si Václav.
— Nemohl přijít, protože leží nyní v nemocnici. Má podstoupit velmi složitou operaci. A ty už jsi trojnásobným dědečkem – máš tři vnoučata.
Kněz odešel.
Následujícího dne se Václav vydal do města navštívit syna. Čas plynul a jednoho dne k Václavovi přijel jeho syn.
— Děkuji, že jsi pomohl, otče. Máš doma teplo! Jak se máš?
— Mám se dobře. Pracuji. Zavedl jsem si plyn. Udělal jsem malou opravu domu. Můj šéf mi půjčil peníze. Do roka mu vše vrátím. Jak se má tvá žena, jak děti?
— Všichni jsou v pořádku. Anna ti poslala nové fotky a dárky na Vánoce.
— Děkuji! Už jsem objednal pomník pro matku, — odpověděl Václav a skryl slzu.
Leave a Reply