Uvědomil jsem si, co jsem provedl, chtěl jsem se vrátit k bývalé manželce, se kterou jsme spolu žili 30 let, ale bylo už příliš pozdě…

Je mi teď 52 let. A nemám nic. Nemám manželku, rodinu, děti, práci – nemám vůbec nic…
Jmenuji se Viktor. S manželkou jsme spolu žili 30 let. Vždycky jsem vydělával peníze pro rodinu a moje žena se starala o domácnost. Nechtěl jsem, aby pracovala. Byl jsem rád, že je doma. Ale časem mi začala vadit.
Žili jsme spolu, respektovali jsme se, ale láska vyprchala. Myslel jsem si, že je to normální. Vyhovovalo mi to. Ale pak se všechno změnilo. Jednou večer jsem v baru potkal Kristýnu. Byla o 20 let mladší než já. Byla krásná, milá a zábavná. Jako sen.
Začali jsme se scházet a brzy se stala mojí milenkou. Po dvou měsících jsem si uvědomil, že už nechci dál manželce lhát. Nechtěl jsem se po práci vracet domů. Uvědomil jsem si, že Kristýnu miluji a chci, aby se stala mojí ženou.
Za pár dní jsem řekl manželce pravdu. Neudělala žádnou scénu. Zůstala klidná. Myslel jsem si, že mě také přestala milovat, a proto to přijala tak v klidu. Ale až teď chápu, jak moc jsem Marii ublížil.
Rozvedli jsme se. Prodali jsme byt, ve kterém jsme spolu žili mnoho let. Kristýna trvala na tom, abych byt nenechal bývalé manželce. A tak jsem to udělal. Marie si koupila malý jednopokojový byt. Já jsem z úspor koupil Kristýně pěkný dvoupokojový byt.
Bývalé manželce jsem nepomohl, ani jsem jí nedal peníze. Věděl jsem, že nemá peníze a práci si hned nenajde. Ale tehdy mi to bylo jedno. Naši synové se mnou nechtěli mluvit. Cítili, že jsem zradil jejich matku, a nedokázali mi odpustit.
Tenkrát mi to nevadilo. Kristýna čekala dítě a my se těšili na jeho narození. Brzy se nám narodil syn. Ale chlapec se nepodobal ani mně, ani Kristýně. Přátelé pochybovali, jestli je to vůbec moje dítě. Nechtěl jsem je poslouchat.
Život s Kristýnou nebyl snadný. Musel jsem hodně pracovat, starat se o domácnost i o dítě. Kristýna jen požadovala peníze a pořád někam chodila. Doma byl nepořádek a nikdy nebylo uvařeno. Vracívala se ve tři, čtyři hodiny ráno, voněla alkoholem a kvůli každé maličkosti vyvolala hádku.
Nakonec mě vyhodili z práce. Byl jsem unavený, podrážděný a pracoval špatně. Tento život trval tři roky. Pak mě můj bratr, kterému se Kristýna nikdy nelíbila a pochyboval o mém otcovství, donutil udělat test DNA. Ukázalo se, že syn není můj.
Okamžitě jsme se rozvedli. Po celou tu dobu jsem neměl žádný kontakt s bývalou manželkou ani se syny. Po rozvodu s Kristýnou jsem se rozhodl vrátit k Marii. Koupil jsem květiny, víno a dort a šel za ní. Ukázalo se, že tam už nebydlí. Nový majitel mi dal její novou adresu.
Přijel jsem tam. Když jsem zazvonil, otevřel mi muž. Zjistil jsem, že Marie si našla dobrou práci a provdala se za svého kolegu. Byla šťastná a spokojená.
O něco později jsem ji potkal v kavárně. Poprosil jsem ji, aby se ke mně vrátila. Podívala se na mě jako na blázna a odešla. Teď chápu, jakou chybu jsem udělal. Co jsem chtěl? Čeho jsem dosáhl? Proč jsem opustil manželku a oženil se s mladší ženou?
Je mi teď 52 let. A nemám nic. Nemám manželku, nemám práci, ani moji synové se mnou nechtějí mluvit. Ztratil jsem všechno, co mi bylo nejdražší. A je to jen moje vina. Bohužel, tuto chybu už nikdy nenapravím…