Porodila jsem tři syny, ale na stáří nejsem jim potřeba…

Porodila jsem pět dětí. Nešetřila jsem ani sebe, ani své zdraví pro ně. Bylo to ještě před 30 lety, takže synové i dcery už se rozletěli a založili si vlastní rodiny.

S dcerami mám skvělé vztahy. Často mě navštěvují, nosí mi dárky a pomáhají v domácnosti. Všechny rodinné oslavy slavíme společně, protože vědí, jak je mi smutno.

Mám velký dům, takže místa je dost pro všechny. Ale synové se úplně vzdálili – jako by byli cizí lidé. Chápu, že mají manželky a děti, ale lze zapomenout na matku?

Když můj muž zavolal a požádal je, aby přijeli opravit střechu, odbyli ho. Museli jsme dát celou důchodovou částku řemeslníkům, protože během deště byl celý dům zaplavený.

Synové ani nevolají. Nedokážou poslat jednoduchou zprávu k narozeninám, aby projevili úctu nám, starým lidem.

Nemyslím si, že jejich manželky by na ně špatně působily. Pravděpodobně sami nechtějí mít starosti se starými lidmi. Nějaké pochybnosti mám, ale zdá se, že všechny tři mají dobré a rozumné manželky.

Chlapci se vymlouvají na práci a zaneprázdnění. A co, dcery snad nepracují, když si najdou čas pro nás? Jejich manželky zůstávají doma s vnoučaty, ale ani jednou nepřijely, aby nás potěšily svou přítomností.

Teď skutečně potřebujeme pomoc dětí, ale oni se od nás odvrátili. Dcery se zeťáky nás vozí do nemocnic, financují lékařskou péči ze svého, nakupují potraviny, a chlapci se od nás úplně distancovali.

Před dvěma lety měla prostřední dcera vážnou nehodu – nyní je na invalidním vozíku. Nemůže nám pomáhat, protože sama potřebuje péči. Nejstarší minulý rok odletěla do Ameriky, takže také nemůže být nablízku.

Navrhla nám najmout ošetřovatelku, ale nechci si do domu pouštět cizího člověka. Porodila jsem pět dětí, abych poslední roky prožila s ošetřovatelkou?

Jedna ze snach navrhla prodat dům a umístit nás do domova pro seniory. Prý se tam o nás postarají a nikdo si nebude stěžovat. Jak mohla něco takového vůbec říct?

Nejsme nemohoucí, ale potřebujeme péči. Pohybujeme se sami, myslíme jasně, jsme jen starší a zdraví nám už neslouží. Nežádáme mnoho – jen trochu pozornosti a péče.

Znovu jsem se přesvědčila, že blíže než dcery nikdo není. A syny… nechť soudí Bůh…