„První žena je naše duše“: Příběh o tom nejcennějším v životě

„První žena je naše duše“: Příběh o tom nejcennějším v životě. Moudrost východu.

Jeden sultán měl čtyři ženy. Nejvíce však miloval svoji čtvrtou ženu – nejmladší a nejněžnější. Sultán jí dával bohaté šaty, šperky, hýčkal ji a chránil. A ona byla šťastná a přinášela mu radost.

Miloval také svoji třetí ženu – výjimečnou krásku. Když cestoval do jiných zemí, vždy ji bral s sebou, aby všichni mohli obdivovat její krásu, a pořád se obával, že ho jednoho dne opustí a uteče za někým jiným. Sultán měl rád i svou druhou ženu – chytrou a mazanou intrikářku.

Byla jeho důvěrnicí, vždy moudrá, laskavá a trpělivá. Když měl sultán problémy, svěřil je své druhé ženě a ona mu pomáhala dostat se z obtížných situací a překonat těžké časy.

První žena byla nejstarší a dostal ji jako dědictví po zesnulém starším bratrovi. Byla sultánovi velmi oddaná a dělala vše pro zachování a rozmnožení majetku jak samotného sultána, tak celé jeho země. Navzdory tomu sultán svou první ženu nemiloval a dokonce ani její hluboká láska ho nedokázala rozněžnit. Nebral ji vůbec v potaz. Příběh o tom nejcennějším v životě:

Jednou sultán onemocněl. Tehdy si vzpomněl na svůj přepychový život a pomyslel si: „Teď mám čtyři ženy, ale když zemřu, zůstanu sám.“ A zeptal se své čtvrté ženy:

– Miloval jsem tě více než všechny ostatní, dal jsem ti to nejlepší, pečoval jsem o tebe s mimořádnou péčí. Teď, když umírám, jsi připravena se mnou odejít do říše mrtvých?

– Ani na to nepomýšlej! – odpověděla čtvrtá žena a odešla, aniž by řekla jediné další slovo. Její slova byla jako dýka, která prorazila srdce muže.

Smutný sultán se zeptal své třetí ženy:

– Obdivoval jsem tě celý svůj život. Teď, když umírám, jsi připravena se mnou odejít do říše stínů?

– Ne! – odpověděla jeho třetí žena. – Život je tak krásný! Když zemřeš, mám v plánu se znovu vdát!

Sultán upadl do melancholie – nikdy předtím necítil takovou bolest v srdci. Poté se zeptal své druhé ženy:

– Vždycky jsem chodil za tebou pro radu a pomoc, a ty jsi mi vždy pomohla a byla mým nejlepším rádcem. Teď, když umírám, jsi připravena jít se mnou tam, kde bledé stíny vzdychají a prosí vládce duší o smilování?

– Je mi líto, tentokrát ti nemůžu pomoci, – odpověděla druhá žena.

– To nejlepší, co pro tebe mohu udělat, je důstojně tě pochovat.

Její odpověď zasáhla sultána jako tisíc hromů a blesků. V tom okamžiku uslyšel hlas:

– Já půjdu s tebou a budu tě následovat tam, kam odejdeš, až do konce!

Sultán pohlédl směrem k hlasu a uviděl svou první ženu – pohublou a zoufalou bolestí, téměř k nepoznání. Ohromený sultán pronesl:

– Měl jsem s tebou zacházet lépe, dokud jsem mohl!

Každý z nás má čtyři ženy.

Naše čtvrtá žena je naše tělo; nezáleží na tom, kolik úsilí a času věnujeme tomu, abychom vypadali dobře, tělo nás opustí, až zemřeme.

Naše třetí žena je naše kariéra, postavení, peníze, bohatství, sociální status. Když zemřeme, tyto věci přejdou jiným.

Naše druhá žena je naše rodina a příbuzní. Nezáleží na tom, jak moc nám pomáhali během života, to nejlepší, co pro nás mohou udělat, je doprovodit nás k hrobu.

Naše první žena je naše duše, často ignorovaná kvůli honbě za úspěchem, mocí, bohatstvím a požitky. Navzdory tomu je duše jediná, která nás doprovází všude, kam jdeme.

Když k ní budeme přistupovat s péčí a pozorností, chránit ji a rozvíjet, můžeme darovat světu a sobě ten největší dar.

Líbilo se vám to? Podělte se s přáteli! Nechte své komentáře.