Zdálo se, že svého manžela dobře znám, protože jsme byli manželé celých 22 let. Ale ukázalo se, že jsem se hodně mýlila…

Manželství, které trvalo více než 20 let, by mělo být považováno za silné, že? Karolína a její manžel Jakub vypadali, že žijí jako duše v duši a vychovávají děti. Protože žili na vesnici, museli pracovat na farmě, aby měli příjem.

Po svatbě začali hned žít s Jakubovými rodiči. Jakubovi rodiče k nevěstě vždy přistupovali dobře a nikdy ji nezranili. A Karolína je měla ráda jako vlastní rodiče. Zdálo se, že všechno jde skvěle.

Manželé se stali rodiči dvakrát — měli syna a dceru. Sami je postavili na nohy a poslali je do města studovat. Chápali, že na vesnici nic nedosáhnou.

Jednou se Jakub vrátil z práce a řekl manželce:

– Zamiloval jsem se do jiné ženy. Musíme se rozvést.

Karolína byla v šoku. Jasně nebyla připravena na takový životní zvrat. Obyvatelé vesnice už věděli, že ji Jakub podvádí, a proto o tom všichni mluvili.

Ukázalo se, že Jakubova milenka žila na sousední ulici. Před nedávnem přijela z města, aby se starala o ležící babičku. Je jí 40. Mladá, upravená a tichá. Marcela postupně sváděla Jakuba do svých sítí a odvedla ho od rodiny.

Jakuba zasáhly romantické city tak silně, že jim prostě nemohl odolat. Se Karolínou byl život příliš všední, a tak se rád oddal vztahu s Marcelou. Muž necítil vůbec žádné výčitky — rozhodl se, že Karolína je sama viníkem toho, že jejich rodina se rozpadla.

Karolína to od manžela nečekala — jeho nevěra pro ni byla skutečným šokem. Nečekala zradu od člověka, kterého milovala víc než svůj život. Tento úder byl pro ni příliš bolestivý, a tak přestala dokonce vycházet z domu. Bylo jí stydno se ukazovat lidem. Někdy Karolína ani nevěděla, kam se schovat před odsuzujícími pohledy a provokujícími otázkami.

Jakubovi rodiče podpořili nevěstu:

– Budeš s námi žít, protože náš dům je i tvůj dům. Ať ten nešťastník hledá střechu nad hlavou, a ty zůstaneš s dětmi. A nenech se zlomit, všechno teprve přijde.

Karolína nemohla říct, že bezmezně miluje svého manžela, ale za tolik let si zvykla, že byl vždycky vedle ní. Bylo pro ni těžké uvěřit, že mezi nimi už není žádná budoucnost. Myšlenky na to, že on objímá jinou ženu, ji doslova dusily. A jak žít dál?

Žena až do poslední chvíle doufala, že se manžel rozmyslí a vrátí, ale to se nestalo. Měla myšlenku jít a promluvit si s Marcelou, aby ho nechala jít, ale děti ji od toho odrazovaly. Myslely si, že matka si zaslouží lepší život a že nemá cenu se ponižovat před nevěrným manželem. Jakubovým rodičům bylo za syna ostudně.

Má cenu bojovat o takové manželství? Co o tom říkáte?