Teď budu svého manžela omlouvat – má starost o mé zdraví. Situace je taková: mám dvě kočky. Věk mezi nimi se liší o 10 let, jsou přátelé a spí spolu přitulení. Obě jsem zachránila z ulice. Mladší má navíc zdravotní problémy: někdo ho zbil a poškodil mu páteř. Starší má problémy s trávením.
A tady je problém: objevila se u mě alergie.
Rok jsme zjišťovali, na co jsem alergická. Ukázalo se, že na kočičí srst a produkty jejich metabolismu. S lékařem jsme vybrali léky, které pravidelně užívám. Kromě nich beru také léky na tlak a cukrovku.
Ale můj manžel se z nějakého důvodu obává užívání antihistaminik. Požaduje, abychom se zbavili zdroje alergie. Ale já NEMŮŽU! Vím, že by se mi zastavilo srdce, kdybych své kočky dala pryč. A nejde o to, že by manžel chtěl, abych je vyhodila na ulici.
Má dobrou známou, která žije na venkově. Tam je spousta zvířat a všechna jsou dobře opečovávaná. Ale já se s nimi nedokážu rozloučit. Pamatuji si, jak staršího napadl pes. Sotva přežil. Veterináři jednomyslně říkali, že žije díky lásce ke mně. Mladší má zadní nohy jako králík a je hluchý. Spí pod dekou a jedí dietní krmivo.
A co teď dělat? Kočky, nebo vztah s manželem? O alergii se nebojím. Po čtyřicítce se nemoci stejně jen množí. A antihistaminika ani nepovažuji za léky. Ale bojím se o kočky.
Jak přesvědčit manžela, že moje alergie je menší zlo než to, co by mu mohly způsobit děti?
Poradíte mi, co mám dělat a jak se správně rozhodnout? Předem děkuji za všechny vaše rady.
Leave a Reply