Otec si našel ženu hned poté, co naše máma zemřela. Oklamal nás a připravil nás o dědictví, všechno si vzal

Moje máma zemřela na rakovinu před osmi měsíci. Když jsem poprvé zjistila o otcově nové ženě, potlačila jsem všechnu bolest uvnitř sebe a dokonce jsem začala tátovi v něčem pomáhat. Pomohla jsem mu vybrat pro ni dárek k Vánocům. Poté už proběhlo osobní setkání. Chápala jsem, že ačkoli jsem milovala mámu, život pokračuje.

Naši rodiče vlastnili dva domy: první, ve kterém žije táta a můj sedmnáctiletý bratr, a druhý dům, kde žijí babička s dědečkem. A ještě byt, ve kterém bydlíme s manželem. Táta začal naléhat, abychom se vzdali svých podílů na dědictví, které nám připadalo po mámině smrti. Chtěl, abychom se vzdali ve prospěch jeho, aby bylo možné sjednotit veškerý majetek, protože stejně se s bratrem staneme dědici po jeho smrti.

Potom tahle záležitost úplně utichla. A dnes jsem narazila na článek, že pokud nepožádáte o dědictví během šesti měsíců, přijdete o něj. Takže táta si klidně přisvojil dědictví, aniž by to někomu řekl. Předtím tvrdil, že by chtěl na mě byt přepsat. Teď říká: „Zatím to přepisovat nebudu. Třeba si s manželem postavíte dům a byt potřebovat nebudete.“ Manželův byt pronajímáme a v tomhle bydlíme.

Nová žena mého otce – rusovlasá paní, která má středoškolské vzdělání a za sebou dva sňatky, v každém se narodilo jedno dítě. Je manikérkou. Můj otec je chirurg, nesmírně chytrý člověk. A teď manikérka. Táta, samozřejmě, mami podváděl, občas se hádali. Ale neshody jsou v každé rodině, táta nás nikdy nenechal bez prostředků. Máma byla „andělská bytost“, nikdy nedokázala říct tátovi křivé slovo.

Byla jsem zvyklá důvěřovat otci. Vždycky všechno řídil. Nevěděla jsem, že na podání žádosti je jen šest měsíců. Nakonec jsem si s otcem o tom popovídala. Nejprve lhal, že se do dědictví dá vstoupit i později. Pak řekl, že pokud vše prodá, dá nám s bratrem peníze za 1/10 podílu. Babička a dědeček se již vzdali svého podílu ve prospěch otce, přesvědčil je. Řekl babičce s dědou, že je výhodné sjednotit všechny podíly. Jsou staří a uvěřili mu. Měli jsme ideální rodinu až do máminy smrti, nikdo nic netušil.

Řekla jsem tátovi, že pokud tvrdil, že všechno připadne nám s bratrem, ať to teď přepíše. Proč to protahovat? Na to odpověděl: „Tohle je všechno moje, nic nepřepíšu na vás. Mně od mých rodičů nic nezbylo, tak si sami vydělejte na svůj majetek.“ S manželem jsme si jeli sbalit věci, abychom se přestěhovali. Nezastavil nás.

Může se otec se svými dětmi přít o majetek? Až do máminy smrti jsme byli ideální rodinou. Jsem úplně v šoku, že mohu přijít o všechno. Nečekala jsem, že táta může udělat něco takového. Jsem v osmém měsíci těhotenství. Nechci o prvorozeného přijít kvůli hádkám s otcem, ale nechci ani nechat všechno tak. Babičce kolísá tlak, pokud to začnu řešit, pochopí to s dědou všechno. Pochopí, že byli oklamáni, a babička zase bude mít hypertonickou krizi. Už to všechno přepsali na tátu, už je všechno hotovo. Co dál? Co dělat?