Moje tchyně chce, abych odešla z jejího domu a nechala jejího syna na pokoji

Jsem vdaná téměř 13 let. Skoro celou dobu žijeme s rodiči mého manžela. Jen dvakrát jsme se odstěhovali, ale pak si začali stěžovat, proč mají tak velký dům, a my se k nim vrátili. Mám úžasnou tchyni. Skoro nikdy jsme se nepohádali.
A já a ona jsme věděli, že se některé témata a vztahy nesmí dotknout, takže jsme se nezkřížili. Máme společné všechno: vaření, praní, úklid atd. Jedinou slabou stránkou mé tchyně je kontrola. Do určitého okamžiku mě to příliš nezatěžovalo, někdy mi to dokonce přišlo vhod. Z jejího pohledu nejsem dost dobrá kuchařka, mám jiný názor atd.
Proto jsem raději více pracovala a přinášela domů peníze na potraviny a potraviny samotné, než vařila. Myslela jsem si, proč napínat vztahy, když stejně nebudu oblíbena – bude kritizována a zahozená psům. Potom jsem si začala všímat, že se můj manžel konzultuje a mluví jen s maminkou a bratrem. Když vejdete do pokoje, sedí tam tři a povídají, a jakmile mě zahlédnou, přestanou mluvit, dokud neodejdu. Na otázku k manželovi, co se děje, odpovídá: nic, seděli jsme jako rodina, mluvili o minulosti.
Máma řekla, že stejně nepochopíš, tak není třeba s tebou mluvit. Několikrát jsem se snažila mluvit s manželem o našich vztazích – vyhýbá se rozhovoru a říká: co s tebou mám mluvit, mě chápe pouze máma. Poslední 3 roky nepracuje, začal pít. Snažím se ho nedráždit, ale z nějakého důvodu ho každé moje jednání rozčiluje. Máma říká, že bych měla být ráda, že je nenechá pít s bratrem mimo dům (ať jsou na očích), ale vidím, že se upíjí.
Máme syna a nechci, aby takového tátu viděl. Snažila jsem se mluvit s matkou, zdá se, že souhlasí, že to je špatné. Ale na můj dotaz, aby na ně měla vliv, odpovídá, že jsem zkažená, protože její syn mi nevyhovuje. Sedí doma, nechodí ven, nepodvádí, co* ještě potřebuješ…
Nedávno došlo k nepříjemné situaci a poprvé za mnoho let jsem vybuchla a překročila hranici, kterou matka nikomu neumožňuje překročit. Nesnáší, když někdo zpochybňuje její model chování nebo se chová svévolně. Neřekla jsem žádná sprostá slova, prostě jsem je (matku, manžela a jeho bratra) nazvala „svatou trojicí“.
Protože si myslí, že mají vždycky a ve všem pravdu. A to se vztahuje na všechny oblasti života a na všechny lidi. Na což mi tchyně řekla, že bylo lepší, kdybych ji nějakým hanlivým slovem urazila, než je takto urazila. Řekla mi, abych si sbalila kufry a odešla, kam chci. Teď jsem nepřítel číslo 1. Mohla bych pronajmout byt a odejít se synem, ale to není řešení. Chci zachovat rodinu. Miluji svého manžela, ale řekl, buď žiješ s námi (on a máma), nebo odejdeš.
Omlouvám se za chaotický dopis, jen nevím, co mám dělat. Chci zachovat rodinu, ale takto už nemůžu žít. Můj muž má na všechno odpověď – smiř se a kvůli míru buď potichu. Děkuji předem za odpověď.