Moje snacha se ani neskrývá s tím, že mě nemá ráda. Zavolala mi, začala mě obviňovat, že se snažím způsobit její rozchod s Mírou

Představte si, že moje snacha se ani neskrývá s tím, že mě nemá ráda! A řekne mi to přímo do očí při první příležitosti. Navíc, můj syn o tom ví! Tady jsem já, šedesátiletá žena, která se cítí být „oblíbenou“ matkou a tchýní. Věděla jsem, že mít jediné dítě není nejlepší nápad. Není dobré dávat všechna vejce do jednoho košíku.

Alicie, moje snacha, mi vždy připadala příliš energická a podrážděná. I když mě poprvé můj syn představil, bylo nepříjemné se dívat do jejích černých, obrovských očí. Všechno si pečlivě prohlížela. Jak se ukázalo, je dobré častěji důvěřovat své intuici.

Ale tehdy jsem prostě zahodila své znepokojené myšlenky a pokusila se spřátelit se s dívkou, kterou přivedl můj syn, Míra. Co se mohlo stát špatného během prvního setkání s budoucí manželkou mého syna?

Za prvé, arogance. Dnes mnoho ženských časopisů a dokonce články na internetu tvrdí, že první charakteristický znak toxického muže je jeho nevhodné chování vůči personálu. Představte si, že v mém věku mě stále zajímají takové věci.

Takže tenkrát v kavárně se Alicie chovala opravdu nezdvořile k číšníkovi. Požadovala, aby vyměnil její dezert, protože ten nevypadal příliš atraktivně. Byla nezdvořilá a chovala se obecně provokativně. Snažila jsem se její chování omluvit tím, že byla nervózní. Ale mýlila jsem se.

Za druhé, omlouvám se, že se o tom zmiňuji, ale jde o vzhled. Totiž hluboký výstřih a krátká sukně. Nebo spíše mini overal. Řekla bych, že sportovní, protože byl velmi těsný. Ale kdo ví, jaké jsou současné módní trendy. Celkově další známka nedostatku úcty ke všem kolem. A ke mně taky, protože Alicie věděla o našem setkání a mohla si obléknout něco slušnějšího, kdyby jen chtěla.

Když začali žít společně po svatbě, bylo mi trochu smutno, protože jsem postrádala svého jediného syna. Po měsících, kdy jsem jim skoro vůbec nevolala, jsem začala čas od času volat. Je to moje dítě, jsem jeho matka, asi není potřeba se omlouvat.

Jak se ukázalo, Alicie tím také nebyla spokojená, a tak začala přímo říkat o tom svému manželovi. Několikrát jsem slyšela, jak říká mému synovi, aby položil telefon. Stála hned vedle něj, ale já ji slyšela, věřte mi, řekla to přesně takhle.

Nechtěla jsem dělat žádný skandál, a tak jsem se, když jsem se setkala se synem, zeptala, co se děje. Ukázalo se, že Alicie, moje snacha, má určité problémy, ale není to úplně její vina. Byla kdysi normální, obyčejná dívka. Ale pak se seznámila s mladým mužem, otěhotněla, ale její partner nechtěl převzít odpovědnost, a tak potratila. Poté začalo něco s její psychikou a Alicie musela vyhledat pomoc odborníků.

Rozumíte, že? Moje snacha není zřejmě úplně zdravá. I když mě Míra zkouší přesvědčit, že to není pravda. Že je jen ve stresu a využívala pouze psychologické konzultace. Každopádně to brzy přejde. No, já mám jiný názor.

Nejvíc nepříjemné věci se staly později. Několik dní poté se Alicie dozvěděla o naší rozhovoru. A ztratila sebekontrolu. Zavolala mi, začala mě obviňovat, že se snažím způsobit jejich rozchod s Mírou, že jsem hrozný člověk a chci se jí zbavit. Jediná pozitivní věc na celé téhle situaci je, že opravdu miluje Míru, ale obávám se, že je to pouze posedlá láska.

Můj syn vůbec nedokáže stát na mé straně. Nemohu pochopit, proč to tak je. Je to, jako by byl pod vlivem své mladé ženy. Není nezdvořilý, ale vždy se mi snaží vysvětlit, že už je dospělý a že nejsem součástí jeho rodiny. On rozhoduje, kdy mi zavolá, kdy mě navštíví. Jednoduše je nezávislý. Ale chápu, že ve skutečnosti poslouchá svou ženu. Dělá vše, co jí řekne.

Je třeba dodat, že můj syn žije ve třípokojovém bytě své ženy. Je nový, právě po rekonstrukci. Samozřejmě si uvědomuji, že mít nemovitost je v dnešní době velmi důležitý faktor. Ale stojí to za to, kvůli tomu pohádat syna s matkou? Je to opravdu tak špatné?

Pořád doufám, že se naše vztahy nějak vyřeší. Potřebuje to jen čas a trpělivost. Ale pomalu začínám chápat, že bych měla přestat se trápit a soustředit se prostě na svůj vlastní život.

Splnila jsem svou roli matky a udělala to docela dobře. Mám zdravé dítě, které vyrostlo a má svůj vlastní život. Zbytek je jeho problém… Ale pořád doufám, že všechno bude v pořádku.