Příběhy
-
Můj manžel celý život opakoval, že bez něj jsem nikdo. Mlčela jsem, vychovávala děti, snášela jeho chlad a posměšky. Ale v den jeho jubilea, kdy mě před všemi nazval „prostě tou, co se stará o dům”, jsem vstala od stolu a udělala něco, po čem hosté přestali usmívat…
Jmenuji se Věra, je mi padesát osm let, a celý život žiju v Plzni. Provdala jsem se za Zdeňka ve…
Read More » -
Vychovala jsem cizí holčičku jako svou vlastní, i když všichni říkali: „Cizí krev se dřív nebo později projeví.” O dvacet let později udělala přesně to, na co se neodvážily mé vlastní děti…
Jmenuji se Jana, je mi šedesát jeden let. Žila jsem v Olomouci — do doby před šesti měsíci. Když jsem…
Read More » -
Prsten, který si vyberete, může odhalit vaši skutečnou povahu
Někdy o nás naše volba prozradí víc, než jsme sami ochotni přiznat. Můžeme dlouho vysvětlovat, proč se nám zalíbila právě…
Read More » -
Dcera mi každé ráno přivážela děti na sedmou a vyzvedávala je až po osmé večer. Starala jsem se o ně s láskou a mlčela, protože jsem si myslela: rodině je třeba pomáhat. Ale jednoho dne jsem zaslechla, jak říká kamarádce: „Máma stejně celý den nic nedělá, takže jí to i prospívá, že má co dělat.” Dlouho jsem to vydržela, ale tentokrát jsem se neudržela a udělala jsem něco, co jsem od sebe sama nečekala…
Je mi šedesát osm let a žiju na Žižkově, v malém bytě, který znám se zavřenýma očima. Od té doby,…
Read More » -
Starala jsem se o švagrovou matku, když se od ní její vlastní děti odvrátily. A po pohřbu se najednou objevili, aby si rozdělili její byt. Mlčela jsem, dokud jsem nevytáhla obálku, kterou mi řekla otevřít před všemi…
S Petrem jsem se vzala před třiadvaceti lety. Jeho maminka, Marie, žila na Žižkově, ve starém bytě s balkonem, na…
Read More » -
Vnuk přišel ze školy a hned od dveří se zeptal: „Babi, je pravda, že tě brzo odvezou do domova důchodců?” Pomyslela jsem si, že si něco popletl nebo špatně pochopil rozhovor dospělých. Ale pak pokračoval, a jeho další slova mě zamrazila…
Je mi osmdesát dva let a žiju v Olomouci, na Hodolanech, ve stejném bytě, kde jsem vychovala své dvě děti.…
Read More » -
Už tři roky každý měsíc převádím snaše 5000 korun na kroužek gymnastiky pro Aničku. V dubnu jsem se Aničky zeptala, jak jí to na gymnastice jde. Řekla, že na žádnou gymnastiku nikdy nechodila
Pět tisíc korun. Každý měsíc. Trvalý příkaz, nastavený na třetí den měsíce, s poznámkou: „Anička – gymnastika.” Za tři roky…
Read More » -
Slavili jsme 35. výročí svatby, děti prostřely nejkrásnější stůl, jaký jsem v životě viděla. Ale pak vstala moje mladší dcera a řekla, že už nemůže mlčet…
Ten den jsem vstala brzy. Oblékla jsem modré šaty, které si schovávám na zvláštní příležitosti, upravila vlasy, navlékla náušnice, které…
Read More » -
V 58 letech jsem přijala první rande po letech samoty a rozhodla se to neříkat dětem. Ale druhý den dcera vpadla domů s otázkami
Jsem sama osm let. Nevybrala jsem si to. Můj manžel Zdeněk zemřel na infarkt jednoho únorového rána, s botami na…
Read More » -
Děti mi říkají to samé už roky. „Tati, takhle nemůžeš žít dál. Vyjdi ven, poznej někoho.” A já pořád dokola: že mi je dobře, že nic nepotřebuji, že v šedesáti dvou letech člověk nemá kam spěchat
Ale tuto zimu se něco změnilo. Nevím, jestli to byl mráz, nebo to, že syn Tomáš přijel v lednu a…
Read More »