Jsem ráda, že jsem se rozhodla nemít děti. Teď je mi 70 let a vůbec toho nelituji

Jsem ráda, že jsem se rozhodla nemít děti. Teď je mi 70 let a vůbec toho nelituji

Objednala jsem se k dermatologovi a posadila se na chodbu, kde jsem čekala na svůj termín. Vedle mě seděla žena, se kterou jsem se dala do řeči. Ukázala se jako velmi příjemná společnice. Nejzajímavější bylo, že po rozhovoru s ní se můj pohled na mnoho věcí změnil.

Hned jsem si všimla, jak stylově a upraveně vypadala. Nejdřív jsem si myslela, že jí je maximálně 50 let. Ale během rozhovoru se přiznala, že už je jí přes 70. Upřímně řečeno, nikdy bych to neřekla. Vypadala na svůj věk výborně a úplně jinak než její vrstevnice.

Od své nové známé jsem se dozvěděla, že byla dvakrát vdaná. Ale teď žije sama. S prvním manželem se rozvedla ještě jako mladá. Nechtěla mít děti. Manžel věděl, že chce žít v bezdětném manželství, ale po jejích třicátých narozeninách začal naznačovat, že plnohodnotná rodina by měla mít dítě.

Ale mateřský instinkt se u ní s léty neprobudil, a proto své rozhodnutí nezměnila. Bylo pro ni snazší se rozvést, než proti své vůli dítě přivést na svět. Otevřeně si promluvili a rozhodli se rozejít.

Podruhé se vdala za rozvedeného muže. Měl dítě z prvního manželství a další už nechtěl. V zásadě spolu žili dobře, protože téma dětí vůbec nepřicházelo na přetřes. Muž byl dokonce šťastný, že nechce děti. Ale dlouho spolu nežili — její manžel zahynul při dopravní nehodě.

Žena přiznala, že samota jí vůbec nevadí. Naopak, je šťastná, že se nemusí nikomu přizpůsobovat. Důchodkyně je přesvědčená, že svého rozhodnutí nikdy nebude litovat.

Její kamarádky, které kdysi doufaly v pomoc svých dětí, teď jen s lítostí vzdychají. Děti dospějí a jdou si svou cestou. Starší rodiče nepotřebují. Právě proto se nikdy nerozhodla mít dítě a ani o tom nepřemýšlela. Teď žije plnohodnotným životem a užívá si každého okamžiku. Absence dětí jí přináší radost, nikoliv trápení.

— Sklenice vody?

Nezůstanu hladová ani nemocná. Když moji přátelé utráceli peníze na děti, já je šetřila. A teď moje úspory stačí na to, abych si po zbytek života mohla platit ošetřovatelku!

Co na to říkáte? Souhlasíte s tímto názorem?


Comments

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *